Zajíc, zajíc .......

Jednoho krásného dne si udělali naši chlupatí miláčkové lovecký den. Do velké zahrady se bohužel naučil chodit zajíc. Přehopkoval si to dírou od sousedů a naši miláčci to samozřejmě velmi záhy zjistili a nezůstali nic dlužni svému loveckému původu. No a ani Corynka se jako správná parťačka nedala zahanbit. Nevím, který z těch tří psích umělců to zvládl, ale hádám, že Coryna. V novém krásném oplocení jsme objevili díru jako po slonovi, jak si naši drazí udělali cestičku za svým objevem. Cestou za slibným úlovkem Coryna nadobro zlikvidovala naší chloubu - krásné leknínové jezírko, protože do něj ve svém spěchu zahučela až po uši. (Pak taky ovšem pěkně smrděla!) Jéminkote, to byla spoušť. Místo nádherných leknínů z vody trčelo jen pár rozlámaných, rozcupovaných listů a okrasná tráva byla úplně zválená, jak se asi plavkyně dostávala z pasti z vody ven. Enynka se opatrně vodě vyhnula jako ostatně vždy. No a Dyk taky, protože ten už do jezírka sletěl vloni, tak si tu koupel moc dobře pamatoval a zřejmě mu to bohatě stačilo.

Páníček se pěkně nahlas vztekal, i když musím přiznat, že když jsem sama viděla tu spoušt tak se mu ani nedivím. Prohlásil, že jestli bude ve folii zase díra, (Dyk totiž loni protrhnul folii a z jezírka začala utíkat voda)  že už znovu jezírko předělávat nebude. Naštěstí to vypadá, že folie odolala. Pravda, leknínů už jsme si tenkrát moc neužili, ale pejsci vetřelce zaručeně vyhnali. No, nevím, zatím se neobjevil.....................